|
cejtili jste ten posun v casoprostoru.
|
|
z letošního psaní, 30.11
|
|
bez
|
|
. a možná trochu jeho lásky .
|
|
...............
|
|
chtěla jsem ji zařadit...jenže bych to určitě zařadila špatně...tak jí radši nechám tam kde je...
|
|
takovej můj pokus
|
|
potřebovala bych ji
|
|
obyčejné zamyšlení...
|
|
jojo...slušní lidé chodí domů za světla...
|
|
... úryvek z knihy života
|
|
...emm...no trochu předělaná...a hlavně krátká...
|
|
Z dojmů návštěvy města básníků
|
|
Nedá si pokoj a nedá....:-))
|
|
Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!
|
|
jen takové memento...nechápu proč to vždy musí odnést ti, kteří se snaží být jen prostě sami sebou...:(
|