|
lehká úvahu o běhu života
|
|
mám absťák a ždímu ze sebe poezii o naprosto neinspirativných věcech. (taky by to mohlo být o pocitu, kdy člověk pije čaj ve svém soukromém koutku a všechno kolem je daleko. a pak vstane, číšník odnese konvičku a čas se rozběhne.) velmi antiklimatická báseň. (ha!)
|
|
Název je asi trochu mimo, ale vlastně nevím, jak jinak to pojmenovat. Tísícdvěstěpadesátásedmá písnička s tímhle akordickým postupem...
|
|
pixličky cigaret jsou vlastně malé osobní svatyňky kuřáků (ale stejně jsem to složila na schodech kostela)
|
|
Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...
|
|
Tahle píseň vznikla díky vanovaso, jejíž báseň i slova pod ní mi připoměly krásnou píseň "Ten vítr, co vál", uvedenou kdysi v trampském sešitku "Šest strun v údolí". A tak tenhle text věnuji právě jí, naší milé kolegyni vanovaso...
|
|
Je lepší odpustit a jít dál,nez se trápit. A když odpustit tak asi pořádně :))
|
|
...
|
|
nevyplněno
|
|
a stíny pomalu mění úhly ...
|
|
alegorie světa
|
|
je tu, ale ne pro mě:-).
|
|
roztočit svět bych chtěla
|
|
Jednou při posezení u jabloně , pocitovka )
|