Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...

Výměna: Vyměním za lásku všechno co vlastním. (Ona o své lásce).

Velká duše prý musí dát bolesti větší prostor než malá. http://www.youtube.com/watch?v=1po92tr0VEU

Něco takového jsem už dlouho nenapsal... zajímavej pocit...

zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...

a je to zase venku :)

Hrozně jednoduchá, navzdor svým předsevzetím jsem ji teď napsala a hned ji sem hodila. Napadla mě v souvislosti s jedním komentářem.

Je smutná, vlastně vůbec není o krajině.

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

svata pravda (jak pro koho)

Oklamán svědomím...