V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.

experiment :)

Taková psanecká...

Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech

Tento svět není zrovna oukej...problémy, konflikty jsou na každém kroku...pak je dobré uvědomit si, že JSME.. :o)

..nevím, jestli to taky znáte...jestli občas když přijdete večer domu se podíváte do zrcadla...koukáte si do očí... je to neskutečně upřímný..a stejně se ptám co to sakra má bejt... nevim čemu věřit a zároveň vim, čemu chci věřit... ////**//*/////*///*////////*/*/////////*////

Když se upnete k naději o někom, kdo by vás měl mít rád a nemá

Mám šancu ho vypátrať??

..věnováno..kamarádovi... a ještě jednomu člověku... je to zmatený, slátanina...až fuj..ale zmatek je věc přirozená

Tak tohle je moje oblíbená...jestli se tak dá vůbec mluvit o vlastním výtvoru. Mám k tomu osobní vztah:-)

a ani neví...

zděšení z pravě přečteného článku..

Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..