... taky tuhle dvojku určitě znáte ...

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

... tak to asi je ...

jsem jen prostě... zmatená, unavená, ustrašená...

... Je to zvláštní období ... Bod, kde se všechno zastaví ... Nevíte jestli je to jako dřív nebo jestli to bude jinak... Opravdu zvláštní. A přemýšlíte... Posloucháte... Johny Cash ("I hurt myself today... To see if I still feel")...Opeth...Mozart... Fajn muzika, ale tak nějak prohlubuje vaše myšlenky a stavy, že víte pořád míň...

občas přichází... ale jak ho řešit??

Taková chudičká básenka. Datuje se ke dni 12. 8. 08. Taková rádobybeatnická.

ta báseň se tak jmenovat nebude, každopádně po tom co jsem si ji jen tak pro sebe přečetla nahlas, jsem přišla na to, že je to dokonalý souhrn mého žytí... P.S.:žytí píši schválně tak jak píši, tvrdost "y" v tomto slově totiž naznačuje i tvrdost situace jím označené...

!

královna zhuleného času, dá si snídani a může jet

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

(...říjnový pokus...)

Každý kdo miluje nosí svého bájného fénixe v srdci. A není ten fénix jenom metafora? Hm, kdo ví.....

Dopředu - dozadu..Stop&Go..:-)

...

Jakési shrnutí mých myšlenek. Jakési shrnutí mého dne. Jakési shrnutí mého života.