trocha dojmů z léta :)

Si vis amari, ama.

Wim Wenders, Nebe nad Berlínem

je prolhanej umělec, co se skrývá za kulatost nekonečna...

II.

true story

.

Roztahaná básnička, která se mi nejdřív sama vnutila, pak mi zase utekla a nakonec (až na název) dopadla úplně jinak než původně měla

prostě tak. nevesele. zklamání je silný pocit, který vás ochromí když to nejmíň čekáte

Cestou. O mlze, strništích a tak...

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Takový ten prazvláštní pocit, po němž následuje sevření žaludku a nutnost zabroukat si hloupoučkou melodii... Dneska mě zcela čekaně přepadnul, a tak jsem si mimo jiné vybavila i to, co jsem napsala v loni v dubnu.

..každej máme svý klišé, nebo snad ne...?

aneb 'Jen mrtvé ryby plavou s proudem'