|
moje první básnička, tak pět let stará:-)
|
|
už tě nic nebolí?
|
|
...
|
|
Jen tak...
|
|
„Osm světských dharem - …dokud podléháme těmto čtyřem dvojicím protikladů – potěšení a bolesti, zisku a ztrátě, slávě a zostuzení, chvále a kritice, jsme uvězněni v utrpení samsáry.“ Úryvek z „Když ztrácíme půdu pod nohama“ – Pema Čhödrön
|
|
smrdíš jako děvka tou levnou voňavkou
|
|
taková spíš mini
|
|
nechci bejt limitovaná, nechci plot, nechci barikády a naše obranný mechanismy a upozornění: "Ty náno, ruce, pryč!"
|
|
..někdy to není tak jak to vypadá..
|
|
U čtení Knihy neklidu F. Pessoy a básní F. Gellnera
|
|
Miluji ten pocit, když mám nějakou vizi a pak zjistím, že už to existuje. Jakoby to človek chytal odkudsi z kolektivního nevědomí. Tak mě teď nadchlo kintsugi z japonského umění a filozofie, byť pro báseň funguje spíš jako metafora.
|