Nikdy nezapomenu

Plná stesku na kolena klesnu,
přemůže mě spaní, ale už i ve snu
vidím jak si ti dva potají
slovy i mlčením šeptají
vyznání nevinné, hravé
jak mých vlasů pramen,
vlnka, co tě lechtá kolem ramen
a zkouší, na kolik je pravé
zlato jejich srdcí, duší
a šípů vystřelených z kuší
andělů na znamení prvního máje
při teplotě, kdy i krása taje,
pak z letního nebe padá Orion
a smutná ona, smutný on
odejdou každý vlastním směrem,
na kůži napsáno tuší a perem
NIKDY NEZAPOMENU...