|
O tom jak je někdy těžký mě pochopit, jsem prostě složitá dušička :)
 28.09.2009 1 1188(7) 0 |
Tiché kroky v chladné mlze
A dítka budou se bát
Však když slyšíš tohle klišé
Měl by ses jen tiše smát
Tak snadné je pouštět hrůzu
Na toho kdo ji nepoznal
Nesmíme přec hrát s kartami
Co nám osud nerozdal
Má slova jsou též prázdná,
Lživá jak těch ostatních
Vše zakázané dobře znát
Pro dívku jest smrtelný hřích
Mohu mluvit o bolesti?
Ne! Já neznám šepot démonů
Osud ve verše život skládá
Já však dál psát nemohu
Možná bych život měla poznat
A ochutnat pachuť žalu
Co zůstane na sivých rtech
Po břečce plné kalu
Prázdné srdce, prázdná duše
Bez slov, však popsaný list
Bude z mé zmatené dívčí duše
Umět někdo někdy číst?
Ne… Mé verše se ztratí v temnotách…
A dítka budou se bát
Však když slyšíš tohle klišé
Měl by ses jen tiše smát
Tak snadné je pouštět hrůzu
Na toho kdo ji nepoznal
Nesmíme přec hrát s kartami
Co nám osud nerozdal
Má slova jsou též prázdná,
Lživá jak těch ostatních
Vše zakázané dobře znát
Pro dívku jest smrtelný hřích
Mohu mluvit o bolesti?
Ne! Já neznám šepot démonů
Osud ve verše život skládá
Já však dál psát nemohu
Možná bych život měla poznat
A ochutnat pachuť žalu
Co zůstane na sivých rtech
Po břečce plné kalu
Prázdné srdce, prázdná duše
Bez slov, však popsaný list
Bude z mé zmatené dívčí duše
Umět někdo někdy číst?
Ne… Mé verše se ztratí v temnotách…
05.01.2011 - 18:21Jednou Tě někdo přečte, možná brzy , neb řekla jsi toho mnoho, ale Tobě ,Tobě to bude trvat dlouho. Ještě jedna věc: kdo sobě porozumí, ten stěží druhým zajímavé vyjeví. Monte
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V temnotách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Narostla nám křídla...
Předchozí dílo autora : TIGERTAILZ
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
