Jen tak 32 na Johann Sebastian Bach

Pavučinou stromů slunce prosvítá,

hudba bez bubnových hromů 

ve větvích se proplétá.


Pavučinou stromů tóny provází,

láska ukončila nájem řadě nesnází.

Kruh, co zeleň tvoří,

hlas zní houslový,

tvá slova se dotknout

mohou,

pro pocit nachový.


Ta krása kolem voní,

šumí drobný list,

dík, že jsi mne vzala

do tak krásných míst.