Absint

Láhev absintu,
prázdně nevinná,
celá vypitá,
společně vidíme tu,
krásnou zelenou vílu,
jenž je naší múzou,
o lásce věčné,
s ní zpíváme,
ve starém domu,
jenž zažil spousty příběhů,
krásně šťastných,
smutně nešťastných.