Sama

Hlavou mi běží tolik vzpomínek,
bylo to krásný...
Však každý vztah je jako plamínek,
jo, je mi to jasný.
Nic není na věky, nic není na vždy,
vše jednou končí.
Jen samé únosy, hříchy a vraždy.
ať už to skončí.
Sedím tu teď tak sama, nechci tu být
lásko,
můj život postrádá smysl, nechci už žít.
Krásko,
tak jsi mi říkával, dokud nepřišla ona,
děvka!
Já zůstala sama, zkrátka spadla opona.
Depka
se dostavila okamžitě, jsem v hajzlu,
prosím,
vrať se mi, celý dny jen žeru sladký ze špajzu.
Nosím
stále to triko, co jsem měla,
když
jsem tě poznala.

Zcela jsi mne okouzlil...

...

Život bez tebe prostě nemá cenu. Píšu tady nějakou zku*venou básničku, ale koho to zajímá, když už tu stejně nejsi? Nic už mi tě nevrátí. Já jsem tě milovala, ale ty jsi to neocenil. Radši máš teď v posteli každej den jinou a šu*áš si o sto šest. Ale jak chceš. Kažej máme svůj život. Každý máme právo zacházet si sním jak uznáme za vhodný. Proto teď utahuji smyčku, roztřesenou rukou dopisuju tyto řádky a odhodlaně stoupám na židli.
Sbohem deprese,
Sbohem debile,
Sbohem živote,
Sbohem...