Dočasný štěstí je ?

V pokoji šero a hoří jenom svíčky,za víčky mám strach.

Bylo to skoro před chvílí, co jsem Ti odhrnula vlasy z tváře a cítila jsem se na chvíli šťastná. Nevidíme pravdu, kvůli dočasnýmu štěstí, v kterým se na chvíli chceme utopit.
Bylo to skoro před chvílí,co jsem počítala pihy na Tvých zádech a spojovala je v malej vůz prstem.
Dívala se Ti do očí.
Bylo to skoro před chvílí ..

Nevím, kdy nastala ta vlezlá zima a chlad,co dere se mi pod šálu,nevím, kdy poprvý, vlastně začalo sněžit. Taky si nevzpomínám, kdy jsem na tom všem poprvý uklouzla. Nikdo mě nevaroval.
Je to jako začarovanej kruh, plnej sněhu a slunce,třpytivýho sněhu a zároveň sraček, v kterých se Ti blbě chodí, když nemáš ty správný boty.
Jsou to nekonečný zasněžený cesty, který se snažíme každej den vyšlapat a doufáme, že ten sníh další den nenapadá.
Bylo to skoro před chvílí, co jsem cítila teplo a měla pocit, že všechny ledy, se jednou pro vždy prolomí.

Někdy ale zima trvá skoro věčně a musíme si zvyknout na chlad, pod šálou. Vzít si lepší boty a naučit se chodit ve sračkách, ať Ti ta noha, neuklouzne tolikrát.
Pravdou je, že já, zimu ráda nemám,ale zvykla jsem si.

Láska je roční období.
Ne vždycky hřeje.
Ale po zimě, zákonitě přichází jaro .. takže, nic netrvá věčně a i poslední sněhulák, roztaje?


Kvůli dočasnýmu štěstí, kdy v zimě zahřeje Tě slunce a ošálí sněžný třpyt,nezapomínej.
Nezapomínej sundat boty do sraček a šálu, pod kterou je zima.

Dovolme si cejtit teplo.
Dovol si to, moje já.

Láska je roční období.
Roční období je láska.
Bylo to skoro před chvíli, co cítila jsem se štastná.