Kúzlo náhody

puero: O tom nemusíme diskutovať. ;)

Tak to je to sympaťák.

puero: Ďakujem za kompliment, Tomáš. Vlastne je ich tam tuším hneď niekoľko, však? ;) Vážim si to, naozaj. Úprimne, smutnou pravdou je, že je to zatiaľ posledná báseň, čo som napísala, skutočne. Minulý týždeň som napísala text piesne (duet), zatiaľ ho však zverejňovať nebudem, rada by som ho najprv niekomu ponúkla, uvidíme, sama som zvedavá.
Ten názov je otrasný, ale vychádzala som iba z toho samotného faktu, nič viac, je to to najmenej, ak uvážim, ako krvopotne som "odrodila" celú túto báseň. Hádam mi teda ten názov odpustíš Ty aj ostatní.
Ďakujem Ti za rady, nie v každej básni to môžem využiť, ale určite ich vezmem do úvahy. ;) ... a mimochodom, čo sa týka Jeho, máte rovnaké krstné meno. ;)

Krásná věc Tino. Je z toho patrná ta křehkost míjeného kouzlení. Ta v letu jakby zachycená ledabylost čehosi velikého a silného, co tkví v přitažlivosti dvou lidí, potkaných jakoby náhodou.

Je sympatické, že se pořád držíš svého stylu veršové výstavby včetně všech těch grafických prvků, co už jsou pro tvoji tvorbu typické. Třeba ten řádek velkými písmeny, co je prostě zásadní výkřik z hlubiny té básně. Nebo to, že začínáš básně iniciálou. Zkus to první písmeno dát největší velikostí, tím to nabyde takřka středověké kronikářské delikátnosti. V téhle básni a to především hned v první sloce se přibližuješ svému lyrickému mistrovství. Jen ten název je strašně komerční.

Homér: Zrejme.

Trošku no, asi tě nikdo další moc nezaujal...

Homér: Občas naňho myslím, áno. Mám ho ešte v hlave, Michal. Je to dosť choré, však? :(

Už to budou čtyři měsíce...Ještě je ti to pořád ľúto?

Slavo B: Tak nejako. Vďaka. :)

:) nice. Ze života.