 08.02.2008 4 2208(17) 0 |
Až zavřu víčka
objeví se stín pohlcený tmou
rozervaný touhou
sápe se po mém těle
Amyloidní zvhrhlost
nutí křičet můj hlas
V soumraku bolesti
kráčím cestou do pekla
zvrácená radost
snahu žít zabíjí
Úniky před světlem
a v temnotě klid...
objeví se stín pohlcený tmou
rozervaný touhou
sápe se po mém těle
Amyloidní zvhrhlost
nutí křičet můj hlas
V soumraku bolesti
kráčím cestou do pekla
zvrácená radost
snahu žít zabíjí
Úniky před světlem
a v temnotě klid...
04.02.2012 - 01:28D_P
Ma to něco do sebe
09.02.2008 - 09:46Amyloidní zvrhlost
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/372581-amyloidni-zvrhlost
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/372581-amyloidni-zvrhlost
08.02.2008 - 23:11Správná otázka! Ptám se též, můj stařičký slovník cizích slov tento výraz nezná, je tu jen zmínka o amylalkoholu (alkohol vznikající fermentací brambor) - jsem na správné cestě?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věčnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Úplněk
Předchozí dílo autora : Kouř z cigarety
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chronoss [15], Kate [13], Inqiuisitor [11], Muninator [8], Lizzy [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
