syn,otec a počítač

Jednou šel syn s otcem do obchodu
a syn najednou říká u vchodu:
Vidíš ten počítač,to je limitovaná edice,
ví naprosto všechno
i kdy byly vypáleny Lidice,
je naprosté,nové,universální techno.
Kdyby jsi mi koupil ten počítač,
tak by se v mých očích objevil pláč.
Nebylo by to ze smutku,
ze žadného špatného skutku,
ale bylo by to z radosti,
jestli mi ho nekoupíš,tak ti zpřelámu kosti.
Má rychlost 150 megabytů,(internetu Mb/s)
je tak skvělý,že by se hodil i bandě policajtů.
No tak mi ho kup,
nebuď přece hňup!
Otec:
Ale no tak synu,
to ti radši koupím zmrzlinu.
Mně je jedno že ví i chemickou značku arsenu,
ale podívej se na tu cenu!
Sice jsi o něm vždy snil,
ale k čemu by ti byl?
Vždyť by si na něj doslova jen chčil.
Hned by se ti to seklo
a olovo by z tama vyteklo.
Možná ti tečou sliny...
Syn ho přerušil:
Jaké olovo? Co to vykládáš za hovadiny?
Mně je jednou,jestli by se to seklo,
jsi fakt strašný,
jenom děláš ze života peklo,
kdyby jsi mě hledal,jsem u městské kašny.
Otec:
Ale co já vím?
Tak já ti ho teda koupím.
A tak se otec a syn dohromady dali
a už se nikdy nehádali.