|
O příjemném klimbání v lese o poledni...
|
K lesu vydal jsem se po poledni,
již z dálky větve kynou, zdraví,
pojď dál, do stínu stromu sedni,
hlavu svou do mechu slož.
do trávy usedám a o kmen opřený,
obrazy světel přes řasy sleduji,
co slunce kreslí, umělec neklidný,
nenech se rušit a klidně tvoř.
Tu utichá chvatu města hlas,
s okolní trávou splynul můj vlas,
slunce po tváři kreslí zas a zas,
i já dostal v té hře svůj čas.
již z dálky větve kynou, zdraví,
pojď dál, do stínu stromu sedni,
hlavu svou do mechu slož.
do trávy usedám a o kmen opřený,
obrazy světel přes řasy sleduji,
co slunce kreslí, umělec neklidný,
nenech se rušit a klidně tvoř.
Tu utichá chvatu města hlas,
s okolní trávou splynul můj vlas,
slunce po tváři kreslí zas a zas,
i já dostal v té hře svůj čas.
Ze sbírky: Na každý týden
14.02.2012 21:04
Dneska musim vypadat jako největší kritik ale budiž:
Nevím zda-li se jedná o volný či vázaný verš, rytmus je ten tam, idea mi taky uniká
Nevím zda-li se jedná o volný či vázaný verš, rytmus je ten tam, idea mi taky uniká
14.02.2012 19:22
D_P
rýmy neseí vůbec - krásná - bez melodie a tým který se jen tváří jako rým - promin ale ne
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.