|
Nevim co k tomu napsat, nevim jak to interpretovat :) tak snad mi někdo pomůže :)
 16.11.2011 2 777(14) 0 |
Jen starý klobouk zbyl po mém mládí.
Jen bolesti, strasti a naříkání.
Jen věta: "Život mi tak strašně vadí!"
Jen mozoly po většném utíkání.
Ten starý klobouk, černý jako tma,
vloudil se do mého života.
Je tu se mnou mezi čtyřma zdma
a pryč je radost a ochota.
Jen starý klobouk tu zbyl jako připomínka,
jen jako jakási bista člověka.
Jen o mě není nikde ani zmínka,
jen dýmka, asi stoletá.
A tak já a starý klobouk černočerný,
spolu v klidu pokuřujeme,
on je mým přítelem, jediným věrným,
co na tom, že tlejeme...
Jen bolesti, strasti a naříkání.
Jen věta: "Život mi tak strašně vadí!"
Jen mozoly po většném utíkání.
Ten starý klobouk, černý jako tma,
vloudil se do mého života.
Je tu se mnou mezi čtyřma zdma
a pryč je radost a ochota.
Jen starý klobouk tu zbyl jako připomínka,
jen jako jakási bista člověka.
Jen o mě není nikde ani zmínka,
jen dýmka, asi stoletá.
A tak já a starý klobouk černočerný,
spolu v klidu pokuřujeme,
on je mým přítelem, jediným věrným,
co na tom, že tlejeme...
16.11.2011 - 21:55
Jen starý černý klobouk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prstýnek
Předchozí dílo autora : Palička za pivo
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Mlčeti Zlato» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
