 31.10.2011 9 1135(15) 0 |
Mlhavým ránem, tančili spolu.
Pod lunou, slepí, s láskou bez bolu.
Se sluncem odtančil v tajemnou dáli,
sama teď usedá na kraji skály.
Luna už zhasíná,
naděje usíná.
,,Řekni mi jitřenko:
Byl to jen sen ?“
Pod lunou, slepí, s láskou bez bolu.
Se sluncem odtančil v tajemnou dáli,
sama teď usedá na kraji skály.
Luna už zhasíná,
naděje usíná.
,,Řekni mi jitřenko:
Byl to jen sen ?“
14.01.2012 - 15:21D_P
Odmítám brát v potaz tvuj vek neboť jsi natilik vyspělá basnirka, že to ani nejde - kdyz uz AKE mám "maximalne kritizovat" je to opět melodie do které se neumím vzit - zkus to odrecitovat a nahrat, hm?
31.10.2011 - 16:05Báseň je hezká jak obsahem tak rytmem tak poentou, snad jen:
Řekni mi jitřenko:
,,Byl to jen sen ?“
by mohlo být
,,Řekni mi jitřenko:
Byl to jen sen ?“
Řekni mi jitřenko:
,,Byl to jen sen ?“
by mohlo být
,,Řekni mi jitřenko:
Byl to jen sen ?“
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tanec vzpomínek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : prázdnota
Předchozí dílo autora : NOV
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
kascha [14], monere [7], Štěpán Kadavý [6]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
