|
|
Její sametové rty, její křehké šatů švy
Nekonečně zulíbat, nůžkami se prostříhat
K jádru podstaty její, prsty přitom se chvějí
By dosáhly svého cíle, hádaly se o promile
V krvi plno marasu, umírají pro krásu
Nečekají slibné ano, usínají každé ráno
Buší stolem do pěstí za soucit a za štěstí
A když skončí svoje dílo, jen pod šaty je jim milo
Vryjí se jí pod kůži a bude snít jen o muži
... o tobě - to jsi totiž celý ty
Nekonečně zulíbat, nůžkami se prostříhat
K jádru podstaty její, prsty přitom se chvějí
By dosáhly svého cíle, hádaly se o promile
V krvi plno marasu, umírají pro krásu
Nečekají slibné ano, usínají každé ráno
Buší stolem do pěstí za soucit a za štěstí
A když skončí svoje dílo, jen pod šaty je jim milo
Vryjí se jí pod kůži a bude snít jen o muži
... o tobě - to jsi totiž celý ty
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šaty : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Můj stín
Předchozí dílo autora : Ona
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kláárchen... [18], Králíček [17], Zuzanice [16], Vlcekkitty [16], natysek [12], Amos Cháb [11], amaternadruhou [11], Daniel Srb [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

