POHÁDKA

Byla jasná noc,já hvězdu viděl spadnout,
přáním mím bylo,tu vzdálenou hvězdu zvednout.
Nešlo to však,hvězda velmi daleko spadla,
nedosáhl jsem na ni,jen mě ozářila.

Ucítil jsem touhu milovat,srdce se rozbušilo,
nebylo to jen srdce,celé tělo se chvělo.
Usedl jsem pod strom,vítr mi hrál,
krásně mi bylo,já cítil se král.

Ovšem chyběla mi královna,chybělo mi páže,
všude kol do kola,stříbrná měsíční záře.
Letní noc byla,tráva rosou se leskla,
celé okolí,mi připadalo jak ze skla.

Bylo to jak pohádka,která konce neměla,
chyběla mi tam láska,odvaha mi chyběla.
Najednou nemohl jsem se nadechnout,svítat začalo,
přišel konec pohádky,já setřel orosené čelo.