Další má báseň, nevím co víc dodat...

Další upírský příběh, ale bohužel se mi moc nepovedl. Ten předchozí byl, zdá se mi lepší.

Tento můj výtvor se odehrává na Zeměploše Terryho Pratchetta a byl sepsán pro soutěž povídek ze Zeměplochy. Kdo Zeměplochu zná, doufám, že si to užije. Kdo ji nezná, třeba si ji pak rád přečte. Příjemné čtení!

Z krásných pocitů píší se se básně nejkrásněji..

Zase jedna trhlotina, tentokrát lehce futuristická vizionářská...:o))

...té, která je bledě černá jako havran....18+

Motto povídky : Fantazie je místo kde se rodí sny, tak běž a žij svůj sen.

vůbec o ní nejsem přesvědčená, ani trochu... přijde mi šílená...

no nevím nevím

Náhle se rozpršelo.. Já se schoval do průchodu k obchodu s oblečením a díval se na lid.. Byl to takový zvláštní, nadpozemský pocit..

Aneb smutný konec jedné mrchy...

Derrry včera napsala pseudohaiku a tím mě inspirovala, takže taky přidávám svou troškou do mlýna.../ a vím, že to haiku asi není /

Pokusila jsem se dokonce i o verš:)

až teď jsem v sobě našla tu sílu...

Hypoglykémie je jako alkoholové opojení.. "A co milujete na chlastu?" "Ten mír a pohodu, když ležíte ožralý na zemi..." (jsem diabetička už nějakej patek, tak proto...)

... vlastně vúbec nemám ráda rým abab ...

výročí

Lehce šílený