psáno při velké krizi, z které jsem se potřebovala dostat...

Báseň, která byla původně na Literu, ale po krátké úvaze jsem ji stáhla a dala sem. Je to tu takové komornější a vzhledem k tomu, že je to moje v téhle oblasti prvotina...no, snad mě neukamenujete :)

..starší..

Náhlý nápad. Smutné zamyšlení.

.......

co je po smrti?....

Člověk nikdy neví...

Fantazie je krásná věc! Umožňuje nám prožívat i to, co ve skutečnosti není, a to tak intenzívně, jako by to skutečností bylo! Anebo je to jen zhmotnělá touha po něčem, co nám právě chybí a o co si tělíčko říká, ač rozum se po zklamání všemu neustále brání?

....ta polámaná ....to jsem já ....

Je pro vás také tak nebezpečné poslouchat hudbu?

O můj pracovní den se rozhodně nejedná! Taková morbidní hříčka. Napište mi koment, kvůli statistice. :-))

miluju slovo /miluju/..a taky dalsi takhle silny slova..miluju jak lidi verej silnejm slovum... /bavi me sledovat lidi/

Je to stejné jako s tím malým klukem. Za pár hodin konstatují její smrt, ale ona přitom může žít. Ten příběh je úplně jiný, než jak ho vidíme tady. Může si zvolit, ale odolat té touze nastoupit a jet, je tak neskutečně těžké.

... nic extra ... ale na to že jsem ji vymýšlel z hlavy jednou cestou od autobusu ...

...

touha tě mít vedle sebe

Nejlepším lékem na splín je Láska... Mé dílko jen připomíná čas, kdy venku tepleji je zas a pranic nám už nebrání vyslyšet touhy volání!

Když přicházejí Poslové