|
05.10.2010
|
|
Napsáno jednoho srpnového odpoledne roztřesenou rukou a slzou pod okrajem ze strachu, že na moje dveře nikdy nezaklepe. Zaklepala. Ano, byla jsem doma. Jen jsem nestihla uklidit..
|
|
Pro jednoho neobyčejného člověka...
|
|
a.n.t.c.
|
|
mžik oka
|
|
čeká každého neopatrného pozemšťana, co příliš - čeho moc, toho je prostě příliš...rozumíme si?;)
|
|
Tohle není báseň, jen jsem chtěla, aby to mělo nějakej tvar.
(..zase myslíš na mou sebestřednost, viď? :) )
|
|
Na svých cestách jsem potkal mnoho lidí a slyšel mnohé příběhy.Dozrál čas abych se o některé s Vámi všemi podělil.Jsou psány perem života a bez příkras,tak jak se stali....
|
|
pro štouraly: RETROFUTURISMUS
|
|
Řekl bych, že komentáře, jestli vůbec budou, se budou týkat toho, že probíhalo napětí, napětí a pak zklamání.
A prosim vás, další rapový text, bude lepší servírovat s metronomem.
|
|
na dně??
|
|
"...jako cejch: Jak silně po druhých požadovat, aby se chovali normálně?" aneb Slušnost
|
|
a pak se celou neděli nudí na internetu
|
|
Taková miniaturka založená na skutečných událostech. (Vložena na přání) :-)
|
|
... o láske, ktorá bola zvláštna... nezabudnuteľná... iná... osudová?
|