Taková poznámka..

Tuto úvahu jsem měl rozmyšlenou už dřív, ale nechtěl jsem jitřit city a počkal s ní až po volbách…

Tahle úvaha může být jak v kategorii přírodních věd, tak v kategorii náboženství. Sice se v ní o Bohu vůbec, ale vůbec nemluví, nicméně taron bude jistě velmi spokojená.

Jsem vlastně nábožný člověk..:-)

I já mám city. A snažím se poeticky uvažovat o své.. lásce? Nevím, jestli se tomu tak říká. Ale i tak.

..zatím a byla jsi jen má!

Tohle jsem vloni napsal po smrti Václava Havla do obecní kroniky. Napadlo mne, že bych to mohl zveřejnit i tady.

Tento text sice není už aktuální, alespoň co do stavu mého vnitřního světa, neboť jsem konečně našel smysl života a hodlám za ním jít, dokud nedosáhnu cíle, ale to mi alespoň ukázalo, že člověk nikdy nemá klesat na mysli, když se mu v životě nedaří. Každého totiž dřív nebo později zasáhne štěstí, touha. Vždy to chce jen svůj čas. Nejdůležitější ale je, že ten čas vždy nakonec přijde.

Stalo se to letos o prázdninách.Jmenuji se Martina.Mám spoustu kamarádek,ale jen jednu opravdivou,která nikomu neřekne mé tajemství.Dnes jsem vstala z postele a napadl mě super nápad......

reakce na společné chvíle s několika dobrými přáteli a to co zde poslední dobou čtu a nebo vidím v reálu kolem sebe

Reálným či vysněným. Některým více, některým méně. Každý zanechal stopu. Samozřejmě především jeden, který si tohle nikdy nepřečte. :)

jen tak úvaha při pátku

Aneb, kterak skrze dobrý oumysl do bídy přijít

Aneb, kdo se má v těch tlupách vyznat...

Kto má uši nech počúva

Proč si myslím, že levicové zvyšování daní je cesta do pekel…

Za socialismu bylo líp! Aneb koho volíme.