....není to o loterii

Nepíšu dokonalé básně, ani dokonalé povídky .. píšu proto, ža mně to prostě baví. :o)

nepřítel hudby

Povídka o dívce, které náhoda udělala na chvíli peklo ze života. Nevím, do jaké míry mám právo o tom psát... Možná je to nesmysl. Prostě jsem to zkusila.

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

inspirováno životem. je mi.. nějak podivně. /přiznávám - v hlavě to vypadalo mnohem líp./ a.. co víc. Jen..: http://www.youtube.com/watch?v=lsWsasqIoyk

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Takže rozhodl jsem se sem dát pokračování této povídky... Většina z vás si asi první díl nepamatuje, ale třeba si ho přečtete znova :)... A protože jste si minule stěžovali, že to je krátké, máte tu hned dva díly najednou ^_^

Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

Malé povzdechnutí...

Je lepší ztrácet...? Nebo nacházet?

Co všechno může způsobit společenská deprivace. ;)

...vede mnoho schodů..natožpak do sedmého nebe..

Zdálo se mi jednou v noci, a já měla pocit,že to musím zapsat..