|
Není to zrovna pokračování, jen obraz, další pocit, se kterým jsem se ráno vzbudila. Vystřižené z dnešního snu. (jo a nevím kam to zařadit, páč je to i smutné i tajemné i ze života, tak si vyberte :) )
|
|
Napsaná z čirého pocitu, snad smutku, melancholie, nebo já nevím. V autobusu, v 17:10.
|
|
...jen slovo?
|
|
Povídka z prostředí vysoko umístěné kanceláře.
|
|
Ano má.
|
|
Krátký příběh popisující pocity štvané zvěře.
|
|
Povídka s absurdními prvky. Volně navazuji na Ona má na všechno čas, ale myslím, že není problém číst to samostatně.
|
|
čtvrté a neposlední pokračování věnované Megs
|
|
..jako vzpomínka..
|
|
a již třetí díl...věnování je zas pro Megs. :)
|
|
Z povídkové úvahy: "Zpověď věřícího ateisty"
|
|
pokračování a zase mi byla inspirací Megs. Díky ;)
|
|
Z povídkové úvahy: "Zpověď věřícího ateisty"
|
|
Možná dostanete chuť číst si cizí dopisy a přemýšlet o jejich pisatelích a jejich osudech.
|
|
Věnováno Megs...
i holka na vozíčku může mít štěstí v lásce, ne?:)
|
|
Sedm malých povídek, které tvoří jednu skoropovídku. Když přetrpíte začátek, možná vás konec potěší. Možná, možná. :)
|
|
Povídka psaná pro jednu soutěž, .. den dcery a matky.
|
|
bavi me hrat si se jmeny. proto je opakuju. kdo me zna vi jak se jmenuju a nehleda otazniky kde nejsou. nekdy sem a nekdy nejsem adrianne. a ted?
|