cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...

...myslím, že je nezbytné

nevěděl jsem, co všechno jsem získal a přitom stačilo o pár řádků posunout kurzor…

Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…

Nikoho a ničeho se nic netýká, jen třpyt mnohé přiláká i takový jsou časy... http://youtu.be/-_iuxbNXQAE

…(http://youtu.be/u2gPBstnWxw ) kartáček, pyžamo, ani modlitební knížka to však nejsou

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

obrázky v hlavě pomalu blednou, jako ty na papíře...

K volbám a pro jakoukoli celebritu.

Už mě unavujou ty hysterický řeči o tom, jak se všichni řítíme do horoucích pekel. Jo - jsem mimoň. Anebo mám štěstí na lidi, kterýma se obklopuju. Anebo - nejspíš obojí. A to je dobře :-) Pro kamaráda řezbáře a všechny ty, kteří vidí svět barevně :-)

Lublin 17/1/2013 - 11:30 SEČ – mi věnoval Vesmír chvilku… (snažím se učit, zatím žádná „Áčka“. Teda snad?!)

nemyslím že je nutná, dnes a teď. Ani příště i kdekoliv...

je jich jak prstů jedné ruky, možná i pojmenováním, i podstatou si najde každý podobnost. ...přijdou-jsou-zestárnem spolu... Tak o nich moje řádky nejsou...

někdy se nic necítí a nic nepřichází, ale pak se to prostě semele... v duši, v hlavě, v srdci... v životě...

Do anotací nikdy nevím, co napsat, takže: ifgasjfoasfůoa.