Originál: http://www.mvj.cz/2009/poezie/zivot/slzy-v-peri/

Zbytek světa, ať se beze mne třeba posere nebo chcípne. Konečně.

Každý okamžik je zázrak, který často přehlížíme...

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

.

Jen vyjádření pocitu....

a odpuštění ...

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Nejsem ekolog, pacifista, nezabývám se humanitární činností. A tahle báseň není výtkou nebo nějakým filozofickým zamyšlením... Prostě mě to napadlo ve sprše:-)

Jedna z mnoha parafrází na mě.

Poměrně dlouhé,poměrně ufňukané,poměrně typické,poměrně nereálné....kdo ví,kde a kdy, a jestli vůbec...:-)

zastavka

... ale ne všechny ... /nemusí být vždycky o lásce/

...

...malé ohlédnutí....před třiceti roky.....