..Možná zase trochu depresívní,ale...bez snahy by jsme si ráno ani neudělali kafe, ani nepoznali přátelé,ani nic nezískali,ani nevytvořili...je to náboj v kuši.. :0)

...přirovnání k lidem a jejich pastem..vždy se najde někdo, kdo jim pasti kazí, nebo je chvíli i jejich obětí...podstatné je,že jak jste a stejné pavučině a pak až obětí, už pro ně není tak snadné ,,zaútočit,,...

Nic nikdy nezůstane stejné a vše se mění....My se měníme.

...

Každý z vás někdy zažil tu dobu,kdy prostě nejde usnout a i přes tmu, ticho, klid, má člověk stále co poslouchat, pozorovat.....

Svět je jako papír, a je jen na vás, koho necháte kreslit. :)

je tu, ale ne pro mě:-).

..Hlubokomyšlený pokus.Až na dně se prý dá odrazit..do té doby nezbývá než čekat,zda ti,co se vrhají tam po hlavě,nedají nám radu,znamení..já mám skrýš a svůj odrazový můstek...

žijeme opravdu, žijeme vůbec?

ach ta rána...

tak nějak se využívá hodina chemie.....

Už čtyři roky jezdím vlakem tam a zpět.

Starý pokus o nový styl. Nechte si líbit. :)

V této básni bych chtěla popsat to, že není lehké dospívat a že je v životě plno nástrah. A jen na vás záleží jak si povedete.....