archivnější než archivní - 17.04.2009 - původní anotace: není nic, i tenhle smutek se mi jenom zdá ...

Vrací se to..

Vážně to moc bolí..

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!

zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...

zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...

Tak trochu o politice.

Diskuze o přirozeném a nadpřirozeném mě inspirovala. Kajícně přiznávám začátek dle Reyneka a konec dle Dyka.

S časem jsem se moc nesrala .

jak jsem slíbil, tak činím. mé týrání zdejších čtenářů pokračuje i o víkendu!