Konečně být chvilku dítě...zas vzdálená realitě.

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

Stojí to za úvahu?

Táto básnička sa zrodila asi o 00:30 keď som sa už snažil zaspať. Teta múza ma ale kopla, a tak som si to poznamenal aspoň do mobilu a teraz ráno som to sem hodil :)

-

Utíkáme do světa iluzí, abychom nemuseli lhát o sobě samých

(Z.) ....tak trošku imaginární.....

Jelikož je to na delší dobu poslední, bude i na Literu, snad mi odpustíte.

......možná jako omluvu...malé vyznání...slečně...slečnám...

... také si tak někdy připadáte? ...

Aneb název drasticky nekoresponduje s obsahem básně. Pokud si ovšem vzpomenete zároveň na Goetheho a Mozarta, zákonitě vás napadne, že oba byli Wolfgangové.

Jen hříčka usmoleného odpoledne...

aneb jak to zařídila příroda...se neubráníte...a proč taky? :-)

První pasáž je v pravidelném osmistopém trocheji,bez čárek,poté následuje dlouhá věta,a pak se zvolna pozvracím.

Po 5i letech se vracím ke psaní, ale nevidím se...

... co je nám do ... ále nic ...

hořký kafe nedokáže spláchnout uplně všechno

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

..