...a nebo už nikdy?

Povídka je o cestě páru na párty.

Realita bývá krutá...

volné pokračování, kde dívka opět utíká, a snaží se schovat.

Celý svět zapomněl její jméno a teď umírá. Přijdete na to, jak se jmenuje?

Ahoj všichni, jsem tu nový a zajímaly by mě Vaše názory na tuto blbost. Napsal jsem něco takového úplně poprvé, tak to berte s rezervou. A všechno je vymyšlené

...záver...nie je práve najšťastnejší...

Obraz několika vteřin

...prostoduchá přirozenost...stálo mi za to o tom vydatlovat...mám ráda úsměvy své dcery..:-)

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Možná jednou potkáte někoho, kdo vám změní život. A možná se to nestane. Nevadí, máte stále mnoho dimenzí. Když ne teď, tak možná příště:-)

Po velmi dlouhé době se snad opět navracím ke psaní... K této povídce mě inspiroval jeden podivný sen, který se mi nedávno zdál, a jehož smysl my zůstává ukryt. Toto je tedy svým způsobem jeho převyprávění...

Tak vyplňovák odstraněn a nahrazen plnohodnotným dílem :) zde máte druhou kapitolku :)

Tenhle nápad se mi v hlavě uchovat ještě z doby, kdy jsme se v dějepise učili o době před emancipací žen... Muži, třeste se, co na vás vymýšlím!