Někdo dýchá z plných plic,jiný sotva,a mnozí si raději ucpou nos.Lásky a vzduchu je však všude dost,jen někteří si nandají jiní sotva zobnou a ti poslední,na ty se nedostane.

k svátku pro moji nejmilejší ...

Mám na Tebe chuť a ptát se nemusím, s vůlí Tvou či bez ní si Tě podmaním . . .

... a je to navždy...

Jednou z něj bude velkej muž ....

omission podstatné jméno 2. of sth: opomenutí, vynechání

Tak kritizujte... Mě samotnýmu se to moc nelíbí, jako vždycky, ale potřebuju se zdokonalovat, tak pište co je podle vás špatně...

Záznamy, které už nejspíš nikdy nedopíšu. Není to jedna báseň, proto jsem se nesnažila o formální sjednocení. Je to jeden příběh. Dopadl jinak.

Už zase. Už zase chci. A už zase se bojím toho nic, které tam možná je. Bolest je totiž něco. Velké NĚCO. To ale není cesta.

...a některé jsou Bílé.

Malinko šílená a jen těžko říct, co tím chtěl básník říci. Ale snad se bude aspoň trošku líbit. ;)

Když se odvážíš a přijdeš ke mně blíž ....

tak to bylo...a už není =) po jednom inspirativním večeru plným podnětů k zamyšlení a návratu do doby před půl rokem...