po šesti týdnech jsem zpátky, možná je to poslední báseň, kterou píšu, takže sorry yakko...proč? možná pochopíte z posledních dvou řádků...

Snad je to prostředím, kde jsem žil a které mne ovlivnilo, nedokážu se ubránit potřebě používat jistá slova...

Dokud píšu, vím, že jsem! Tedy bez Tebe… Potom budu psát taky, ale to už budu vědět, že Jsi…

Příběh o barevnosti vztahů, o potřebě mít vedle sebe oporu, a o obětování se pro přátele.

... lebo deti sú proste úžasné ;))

Kam jsem se to zase dostal?

stesky v brně

tak, tak, tak, všelijak:))

mini ..

"Život... Co vy můžete vědět o životě... " -- depresivní robot Marvin

.....kéž už se ochladí ...

O nečekaném dopisu. E

Jeden okamžik ve třech verzích...

..... vášně v autě