pozoruji se dál ...

Jaro plné tužeb květin

Tuhle báseň jsem našla založenou v knížce, asi se mi dřív nelíbila, ale teď mi přijde úžasná! Buď jsem byla moc náročná, anebo teď píšu děsně :D

Báseň psaná po staru v kavárně. 4 hodiny upravovaná a měněná. Stále s ní nejsem spokojen.

poté co se můj pobyt v Bělorusku proměnil v lepší.. a začal plnit svůj účel, účel, za kterým jsem sem přijela.... pročistit si hlavu od všech sraček :) a poté, co jsem tu i nemnoho pila :D což normálně nedělám

Volný hudební text.

jen tak, aby bylo co číst

Když i ten poslední divák odejde, hlediště má svého ducha..

takové banální rozumbradování o dalším pokusu o (ne)možné v jednom normálním životě, v dnešním bizardním člověčím kaleidoskopu..

.. hlavně upozorňovat jemně! to se mi tam ale na počet slabik nevešlo, si domyslete, jasný?! :D

kamínky, kameny, šutry....