Ľúbostná báseň do časáku o autách... haluz, há? Haha! ;)

Další žluté ráno po chemickém útoku. Ventilátory čistícího systému jely celou noc na plno. Přesto dva kluci nepřežili. Nestihli se v čas dostat z podpalubí.

Tohle jsem napsala v rámci posledních událostí, co jsem zažila... Po asi první stránce se z toho stal příběh... Příběh, který má nejasný začátek a o to nejasnější konec.. Všem děkuji, co si to přečtou...

je toho moc ....

Co je to pocit? (moc prosím o MAXIMÁLNÍ kritiku)

když se dva psychouši sejdou...

(Takhle zní Náčelník!!! Vážně!!!) - jinak omlouvám se za nekvalitní zvuk a to šustění a pískání, ale... Su chudý básník, neasi...

.. když si hrajeme na frajery

Neopětovaně

Je to dlouhé, původně jsem chtěl psát snad i román. Skládá se to z pěti částí, ty dvě závěrečné se mi nelíbí, nejspíš je budu přepisovat; zatím to sem dávám tak, jak to je, jestli to přepíšu, dám to sem znovu. Vlastně to sem dávám, jen abych tu něco měl, ale nebojte, dodělám to! Snad si to někdo přečte a osloví ho to...ale velké naděje si nedávám.

prostě si to myslim....

pořád se po kolena brodím v krvi minulosti

Krása vytváří asociace záměru,jsme bezbranní.