|
Jen tak pro radost...
|
|
Dlouhý a nepřehledný a moje:) O 3jkách.
|
|
..
|
|
Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.
|
|
... dneska zase trochu jinak ... a ne abyste mě chtěli ukřižovat ...
|
|
...... dá se vážit L Á S K A ?????
|
|
Tak takhle měla původně povídka Zamilovaný anděl vypadat.Docela dlouho se mi do této části nechtělo,ale dneska opět nemám náladu a tak píšu.Předem děkuji za komentáře.
|
|
jsem tohle já.
|
|
Žádní zelení cizopasníci,spíš pohádkový útvar, který nic neřeší, možná se přetvařuje díky metaforám...Kdyby jste se chtěli zasnít, vstupte :-).
|
|
...a jedém, počítáme, pět, sedm, pět, pět, sedm, šest...
|
|
.
|
|
Takové správně bohémské dílko.
Kritika společnosti, protest a tak..
Akorát chudáci Pařížští básníci Bohémy by některá slova nechápali.. co už..
|
|
Psáno včera večer v metru, na "céčku", jel jsem domů, viděl dost hezkou holku a vůbec, výhled z okna a tak, všechno mě to inspirovalo; popadl jsem tedy mobil a napsal si tuto báseň do něj.
|
|
úsměv nahradily slzy smutku...teď můžu, protože spí
|
|
je pozdě v noci a pouštím si milovanou a starou skladbu...
|