Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Odmítáme Ty, kteří nás milují a milujeme Ty, kteří nás odmítají ...a úplně zbytečně někdy ubližujeme ...sobě i těm druhým ...bohužel ...

jaro jakoby už klepalo na srdce?

byla upřímná a věnovaná...člověku, kterej patří k nejlepším lidem, který jsem kdy potkala...kterýho mám hrozně ráda....ale nakonec to dopadlo jinak...klasika =)

Fantasy recept pro pobavení.

žijeme opravdu, žijeme vůbec?

...a také bez anotace.

Z těch okamžiků, kdy zastavil se čas..

s úsměvem a nadhledem:-)

otázka „a k čemu mi to je?“ se poslední dobou stala otázkou zásadní

dneska se dožila stáří jednoho roku...

***** náladovka..., či spíš zamyšlení...

Vážně? Jak vážně? To ti tady mám slíbit, že s tebou budu dokud nezhebnu? Já nelžu. Nevím co bude za zítra, natož za týden. Sakra tohle sis měla rozmyslet než jsi mi vlezla nahá do postele

"chci v tvých očích vidět celý svět"

Básnička o ničem.