Má 50. báseň. Jako by to bylo včera večer, co jsem napsal první báseň na psancích. Zase, v poměru s dobou, kterou jsem zde na psancích strávil, měl jsem psát víc, což vlastně budu. A tato báseň je věnovaná té, které vždy patřilo mé srdce a patřit vždy bude, ať už ho akceptuje, či ne. Ona ví, že je to pro ní.))

Je název tohoto druhu opodstatněný? P.S. Jsem si vedoma, ze v tomto starším dílku jsou použity asonance místo rýmů a že nejake rytmické vady se zde též najdou. Ale mám k němu stejně hluboky niterný vztah, jako k LAST NEXT, proto ho nikdy nebudu přepracovávat -)

Komentář k jedné básni či vlastní rekapitulace života? Quien sabe...

Dopředu - dozadu..Stop&Go..:-)

někdy se prostě dostaví pocit, že ať děláte cokoliv nemůžete vyhrát

Nezařaditelné myšlenky

Zrovna jsem četla jednu část v knížce a napadlo mě tohle. Vztahuje se to k ději... přímo i nepřímo.

hleď na mě z výše....

číst ve tvých očích dojetí

.........