|
V brutálním válečném prostředí, kde nebe zůstává prázdné a naděje vyhasla, dva vojáci – cynický a ztracený ve víře – vedou dialog o smyslu života, smrti a lidské vůli. Když válka přináší každodenní masakry, otázky o existenci Boha a podstatě utrpení nabývají groteskních rozměrů. Šachová partie mezi nimi se mění ve filozofickou hru o přežití a smrt, kde se realita a absurdita neustále střetávají. Je to příběh o ztracené víře, prázdnotě a determinismu, kde i poslední tah může být jen dalším krokem do nicoty.
|
|
básnička o opuštěné loutce
|
|
Objektivní kritiku snesu
|
|
Nemám více slov...
|
|
Ve spirále osudu - román
|
|
Slunce ještě svítí?
|
|
„To je Kamarád. Zrovna jsem se vám to chystal napsat. Je to takovej hodnej ňouma. Klidně pojďte dál a nechte se vočuchat. Von už hovno vidí.“
|
|
Ve spirále osudu - román
|
|
Trochu fun-tazie v marodeni ...
ta píseň je pecka ...
|
|
...
|
|
Nevím neznám neumím. Poslední dobou jsem jaksi nedokázala napsat nic hodnotného.
|