|
Další část mého klišoidního příběhu :) :D
|
|
prosinec 2010
Téma:
Noc houstla jako zeď a pohltila svět,
můj pohled tušil tvůj a pátral po tvých přáních
a vpíjel jsem tvůj dech jak sladkost, jako jed!
...Tvé nohy složily se v bratrských mých dlaních,
noc houstla jako zeď a pohltila svět.
(Charles Baudelaire; BALKON. Překlad Vítězslav Nezval)
|
|
...
|
|
2010
|
|
Utíká městem pryč. Daleko od nich. Vždyť mu právě řekli, že zemře… A mezi všemi těmi myšlenkami začne vnímat svůj přívěšek na krku. Stříbrný drak sebou hází, jako kdyby chtěl zpřetrhat okovy a uletět. Na to se jich zapomněl zeptat, co ten drak vlastně znamená
|
|
sonet
|
|
je to jedno z mých prvních děl =) tak doufám, že se bude líbit =)
|
|
..ne nadarmo se říká, čas to spraví :) vše je pomíjivé, radost, smutek, vira...Věřit ve chvíli, věřit v další chvíle bychom v tu chvíli asi měli :)
|
|
leží
|
|
tmu lovím
|