V této básni mi šlo hlavně o děj, takže jsou některé rýmy kostrbaté. Postavy hrající v této poezii jsou mí spolužáci.

...

Prostě druhý den, ne jenom, že jsem měla okno jako výkladní skříň, ale v hlavě ještě tisíc permoníku, kde každý bušil svým kladívkem v jiném tempu.

Tak zase jednou...

nač něco vysvětlovat... o jednom rozchodu...

ale možná je to spíš swing nebo rock n roll, každopádně to čeká na zhudebnění.

Fantazie zapracovala. :)

Moderní pojetí lidového zvyku

Pocity, které jsou unvitř mně každý den, večer..