Už nějakou dobu nepíši zdaleka tak aktivně, jako tomu bylo dřív. Stalo se něco, že má múza odešla, ale nezmizela. A právě o ní je tento prozaický text. Něco jako zamyšlení se nad mojí vílou nebohou. :)

Ztrácím kontakt s kulturou. Pamflet, pakus.

bude brzy jaro a budou brzy nějaké změny? ..

jen tak

Ano, další tragédie... co jsem napsala. Vím, je to blbost.

V mém snovém světě patří jen mě...

...

Jen část z celku Vím, že to víš

Sama nevím, kam bych to zařadila. Napsáno o nudné odpolední pauze.

*-time has gone-*