Někdy je potřeba prostě jen jít dál - a neohlížet se...

"Chtěl jsem snésti tu ztrátu a nezapru, že jsem to zkoušel: láska mě zmohla." - Publius Ovidius Naso; Proměny, Kniha X - Příběhy Orfeovy

Neprozivam zadne spatne časy se svou polovickou, takze to neni psane v souvislosti s tim, co bych ted vedle prožívala. . aby bylo jasno. ||| jsem to čistě jen ja |||

Je to jen takový pokus se zadáním: postava - rozpačitý špion; místo - zakouřená kuchyně; téma - Tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až se ucho utrhne.; první věta - Běží!

Nová píseň.

..občas, když se zaposloucháš do klapek klavíru, poví ti příběh. http://www.youtube.com/watch?v=C9haTFoGcvk

Hned ze začátku jsem zachytil v dílech od psance slavek, dvě krásná a netypická slova Pasparta a Zázněj, na paspartu jsem už spáchal textík tak si počtěte

Moje duše není úzká ani krátká, tudíž to vždycky vypadá tak strašně rozplizle.