Jeden den v životě chemika. Omlouvám se za chyby, které se tam možná vyskytují. Už moc dlouho si píšu do šuplíku. Pravopis jsem tím pádem nějakou dobu neřešila. :-D

Čumím ji do očí, já a psát pro noviny? Vy jste asi nikdy nečetla co já píšu že ? To normální člověk neotiskne, jenom editora pro svoji knížku jsem hledal více jak rok, ty předešly to vzdaly, že na to nemají koule, ikdyž byly ženského pohlaví

Je to z psychiatrického prostředí. Ale potřebuju znát váš názor jestli v psaní této povídky pokračovat a jestli ji publikovat. Jedná se o mou vlastní ne moc příjemnou zkušenost.

Je to krátká povídka o nečem, co pravděpodobně postihlo každého z nás - o depresi. Omluvte prosím gramatické chyby.

lehký odkaz na píseň pana Mansona. Heart Shaped Glasses.

Povídka, kterou jsem napsala díky soutěži, do které jsem ji přihlásila..

true story! cliché!...who hates clichés, hates the whole life...

zkouším trochu jinou tématiku lásky...dva muži a velká spousta hormonů...jen nastin situace.

Když se chcete v klidu něco naučit - nechoďte na kolejích do kuchyňky.

Ač to tak nejdřív nevypadá, je to příběh o subjektivitě hodnocení amatérské umělecké tvorby. A taky o lži ve službách dobra.

Co se skrývá za zavřenými dveřmi?

Věnováno: Mému příteli, spřízněné duši a múze v mužské podobě Mílovi S. a Carlosovi S. H., kvůli kterému jsem tuhle povídku dokončila trochu jinak než jsem měla původně v plánu. :)..

Moje úplně první povídka. Vznikla jednoho smutného večera, kdy venku lilo jako z konve a mě se zastesklo po lásce.

druhý a závěrečný díl povídky...pro čtenáře prvního dílu, připomente si ho.