Vyprávím svůj příběh o cestování v čase.

Pokračování satirického odlehčení současné české situace. Repelent vyprchal, vláda ukazuje lidem v televizi mrtvoly a začíná nová válka.

Pokračování satirického odlehčení současné české situace. Zabijáci se baví s okurkami a okurky, vláda si barví mapu světa, o repelent už nikdo nestojí a do voleb se prý budeme mít všichni dobře.

Jen taková blbůstka na začátek :)

Spokojenost netrvá věčně, ale co pak? (Omlouvám se za absenci tabulátorů)

Pokračování satirického odlehčení současné české situace. Bez ministra se Absurdistánu daří, z vtipné kaše se přesouvá do „nové normalizace“ a realitou se stávají diskotéky bez hudby.

Pokračování humorného odlehčení současné situace. Opravdu se to trochu podobá Kocourkovu.

Pokračování satirického odlehčení současné české situace. Tentokrát absurdistánská vláda bojuje proti zákeřnému nepříteli vánočními stromy a židlemi. (Nějak mi tam chybí analogie k ukončení Nefestivalu, ale s tím už asi nic neudělám.)

I z toho nejobyčejnějšího dne se může stát něco... jiného. Něco dobrého, ale i něco špatného.

Povídka je o vánocích, vztazích a lidech. Kapr je jen kulisou, stejně jako trpaslíci v pohádkách. Povídky nemusí být vždy popisem reality. Proto prosím ortodoxní militantní ochránce zvířat přečtěte si jinou povídku.

Nejdříve byla slepice nebo vejce, dělá se lék před nemocí?

Neumím žehlit, takže hádám, že mám problém... No co, snad se mi tu sebevraždu podaří alespoň naškrobit.

je Milost vždy milostí?

Pokračování satirického odlehčení současné české situace. Předseda vlády uvolňuje poslední restrikce, končí šťourání v nose a mikrostát se vrací s nově vycvičenými zabijáky. Další díl bude asi až po prázdninách.

Tak to chodilo, když jsem bydlela v Nuslích...

Můj první pokus o povídku nebo první kapitolu. Fáze jedna, překonání strachu z delších textů. Hodila by se mi rada i kritika, ať vím jestli má smysl pokračovat.Nechce mi to udělat okraje odstavce,i když je tam mám. V procesu.