Věřte mi, každý by se jednou měl podívat na záchytku. Je to zkušenost k nezaplacení. Próza na pokračování..

Je tohle pole povinný?

Slyšíš mě ?

Pokračování navazující na úvod :) Stále je to ještě spíš vyprávějící část, ale děj už se pomalu začíná rozbíhat.

Váhala jsem, do jaké subkategorie tuto ptákovinu zařadit. Je to povídka fantasy, zamilovaná, vtipná i smutná, krvavá a válečná... Začátek je ovšem, jako vždycky, pliznutý a o ničem. Mému Rytíři se povídka líbila a byl z ní značně odvařen. Což ale neznamená, že je dobrá. Ale zkusím to sem prsknout, co na to osazenstvo bude frkat...

Povídka stále trochu v rozjezdu.

Rozhodla jsem se sem zveřejnit můj tvůrčí počin z roku 2015. Jedná se o třináctidílný příběh fiktivního sériového vraha.

Takový normální dny bez drog, s psychoušem a Lodyhou.

Pokračování humorného odlehčení současné situace. Opravdu se to trochu podobá Kocourkovu.

Mezi nebem a zemí, jsou tajemství, která jen tušíme. Jako v klidném podvečeru léta, bezděky na tváři pocítíme jemný dotek vánku, stejně nenápadně se nás někdy dotkne druhý, nám utajený paralelní svět. Plyne kolem nás, ale my zůstáváme tím kouzlem nedotčeni. Nevěříte? Tak pojďme teď na chvíli nahlédnout za tuto bizarní oponu lidského nevědomí.

Krátký ponurý příběh vhodný na dlouhé cesty.

Pro Dandyho jako reakce na jeho dílko "Na paloučku"