povidam si se sebou. spis pisu.

Co k tomu dodat? Nemám ve zvyku psát něco, co dává smysl. :)

Sedm malých povídek, které tvoří jednu skoropovídku. Když přetrpíte začátek, možná vás konec potěší. Možná, možná. :)

krátká reflexe v šálku

pokračování předešlého dílu...snad se bude líbit.

Celý svět zapomněl její jméno a teď umírá. Přijdete na to, jak se jmenuje?

Příběh...ze života

*někdy jste tak sami, až to proste dává smysl.* /Bukowski/ /yellow ledbetter, eddie vedder a celý pearl jam/ - /grunge is dead - and it looks like no-one care/ :(

Původně slohovky do školy :)

Další poklad ze šuplíku - nedopsaná road movie odehrávající se za velkého sucha. Asi ji nedopíšu, protože už nevím, jak to mělo skončit.

Toš nezgúňáj a čťy...

Moje první dílko prosím o komentář.

Motto povídky : Fantazie je místo kde se rodí sny, tak běž a žij svůj sen.

Inspirováno písní kapely Listolet