Nevím, co do dalšího dílu. Poradíte?

...

Složená z konverzací, s různými lidmi na facebooku - jen s těmi nejbližšími.

„Měla by to být nějaká kniha. Je prý z černé kůže, a na předních deskách je zlaté B.”

příběh ze života osamocené ženy

„příběhy z natáčení“

Dělala jsem na tom asi dva a půl měsíce.. pořád jsem musela něco přepisovat.. je to poměrně dlouhé /4 A4 ve wordu/.. a taky.. nevím kolik z Vás to chytne.. a kolik z Vás to bude ochotno číst až do konce.. :) ale předem děkuju za kritiku a okomentování díla..

Je možné, aby někdo další dokázal pojmenovat naše tužby?

„Všechno, co vidíme nebo soudíme, je pouhý sen uvnitř snu.“

Nejvíc bolí ztráta něčeho, co jsme nikdy neměli.

Příběh o místnosti, muži a jeho špatném dni.

Parodie na knihu Sebastiána Wortyse „Wesmírný omyl aneb Někde to začít musí“, v níž jsem ani jednou nepoužil/a slovo se základem „vesmír“. Příběh mladého snílka-muže, který se vydává do daleké budoucnosti, aby naplnil smysl svého života zjištěním, jaký to má všechno smysl a jak život vzniknul. (Nepodařilo se mi zparodovat úplně všechno, protože původní kniha je mimořádně obsáhlá. Zjistíte ale, kdo jsou vododělové, jak bude chutnat cementový nápoj, jak vypadá komunistický hypermarket, co chytrý spotřebič neumí, jaké budou vady neokapitalismu, co vznikne spojením komunismu s nomádismem nebo co bude dělat Santa Claus za sto tisíc let! Co byste čekali od parodie na humorné sci-fi? No, vlastně se asi ještě pobavíte...)

Ahoj, dnes som si pripravila trochu zamilovanú poviedku. Mimochodom, zvykajte si že budem písať poviedky zo školského života.

Tragikomická povídka o sociálně vyšinutém technikovi zákaznické podpory, objektivizaci lidí a soukromí a sledování na internetu. + Chytlavý název.